AER RURACT - Benchmarking Seminar

Autor: Administrator. Středa 14. května 2014.

Seminář zaměřující se na financování rozvoje venkova zahájila Marianne Saenen, členka valonského parlamentu a Valonsko-bruselské federace. Informovala přítomné publikum, že valonská vláda zahájila program na podporu venkova již před 30 lety. Zároveň přiznala, že spolupráce mezi jednotlivými aktéry je inovativní a má vliv na rozvoj venkova, který by měl být na předním místě mezi prioritami EU. V úvodu promluvil Claude Tremouille, zástupce regionální rady francouzského regionu Limousin. Problémy, které vidí ve spojitosti s venkovem, jsou zejména stárnutí populace, dostupnost zdravotní péče a problémy nově příchozích občanů. Mezi řešeními, která se nabízejí a která podporuje, je výměna osvědčených zkušeností mezi jednotlivými regiony.

Následně přišlo na řadu seznámení publika s iniciativou Ruract - inovativním nástrojem Shromáždění evropských regionů (AER), který má za úkol zlepšit regionální politiky a vyřešit problémy spojené s územím regionů a jehož jádrem je výměna zkušeností mezi regiony.

RURACT představila na úvod odborné části Bianca De Rosario ze sekretariátu AER. Více informací o Ruract a metodice je na webových stránkách www.ruract.eu.

Seminář pokračoval prezentací o možnostech financování nákladů spojených s implementací programu Ruract z evropských fondů.

Jako první byl představen program INTERREG EUROPE. Úvodem bylo zmíněno několik principů, jako je princip koncentrace zdrojů, princip orientace na výsledek a provázanost s kohezní politikou, aby došlo k posílení efektivity politiky soudržnosti, podpoře návrhů a implementace operačních programů v zájmu posílení růstu a tvorby pracovních míst. Program Interreg se tematicky zaměřuje na posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací, posílení konkurenceschopnosti malých a středních podniků, přechod k nízkouhlíkovému hospodářství a na ochranu životního prostředí a podporu účinnosti zdrojů. Oblast informačních a komunikačních technologií není do cílů programu přímo zahrnuta, nicméně hraje také důležitou roli. Program Interreg se vztahuje na 28 členských zemí EU, na Norsko a Švýcarsko. Tvoří jej dvě specifické akce: projekty meziregionální spolupráce a vzdělávací platformy.

1. projekty meziregionální spolupráce
Tento druh projektů umožňuje partnerům z různých zemí pracovat na společných tématech regionální politiky v rámci vybraných investičních priorit. Cílem projektů je zlepšit efektivitu regionální politiky. Projekty se zaměřují na strukturální fondy. Programy strukturálních fondů jsou využívány alespoň polovinou regionů zahrnutých do projektu. Regiony, které čerpají prostředky ze strukturálních fondů, musejí přímo zapojit řídící orgány a v případě, že tomu tak není, je třeba mít od řídícího orgánu podpůrný dopis. Dvoufázová implementace spočívá ve výměně zkušeností (1 - 3 roky), které vyústí ve vytvoření akčního plánu. Druhou fází je pak sledování implementace akčního plánu a možné pilotní akce (do 2 let).

2. vzdělávací platformy
Cílem vzdělávacích platforem je rozšíření znalosti dané politiky napříč členskými státy EU. Specifickým cílem je přispět k rozvoji kapacit v oblasti inovací, malých a středních podniků, konkurenceschopnosti, nízkouhlíkové ekonomice, účinnosti zdrojů či účinnému využití výsledků projektů. Tyto platformy budou nabízet služby, jako je individuální poradenství, vzájemné hodnocení, tematické semináře a doporučení při navrhování a provádění programů strukturálních a investičních fondů.

Možnost meziregionální spolupráce nabízí také článek 96 odst. 3 písm. d nařízení č. 1303/2013. Podle tohoto článku regionální operační program, který má nastaven své cíle v oblasti investic do nových pracovních míst a růstu (tedy ne program Evropské územní spolupráce), může plánovat aktivity, které bude rozvíjet spolu s ostatními regiony EU. Cílem je spolupráce, provádění společných aktivit s ostatními evropskými regiony, práce na stejných tématech a prioritách. V článku 70 odst. 2 nařízení jsou uvedeny finanční podmínky této spolupráce.

Program INTERACT je zaměřen na posílení efektivnosti a zkvalitnění aktivit územní spolupráce v členských státech EU a dalších zemích zapojených do tohoto programu. Podporuje dialog mezi regiony o strategiích spolupráce a přispívá ke zkvalitnění územní spolupráce. Více informací o programu INTERACT je k dispozici na webových stránkách www.interact-eu.net.

Dále byl na semináři prezentován komunitně vedený místní rozvoj (CLLD) obsažený v článku 32 nařízení o společných ustanoveních o evropských strukturálních a investičních fondech (ESIF). Jde o nástroj, který by měl zapojit občany na místní úrovni do rozhodování a řešení sociálních, environmentálních a ekonomických problémů. Komunitně vedený místní rozvoj je založen na metodě LEADER, která spočívá v partnerství občanů, veřejné správy, neziskových organizací a podnikatelů na místní úrovni, kteří společně vytvářejí místní akční skupiny (v současné době jich je 2402). Metoda tedy využívá přístup tzv. zdola nahoru. Místní akční skupiny vypracují integrovanou strategii rozvoje území, za jejíž provádění jsou odpovědné. Na základě této strategie jsou pak vybírány projekty jednotlivých příjemců. CLLD může být financován ze všech evropských strukturálních a investičních fondů.

Po představení všech těchto nástrojů následovala diskusní část, v níž představitelé jednotlivých regionů hovořili o problémech a zkušenostech ze svých regionů. Představitelé se shodli, že klíčovým prvkem je komunikace. Zástupce regionu Centre (Francie) navrhl, aby došlo ke zjednodušení informací, protože se často stává, že ze strany žadatelů dojde k nepochopení podmínek projektu. Informace nemají být podávány administrativním (projektovým) jazykem. Informovanost může být zároveň posílena prostřednictvím národních agentur (v některých státech tyto agentury nejsou příliš aktivní a neposkytují žadatelům mnoho rad). Zástupce regionu se vyjádřil k metodě hodnocení projektů a přidělování grantů. Granty jsou udělovány ve třech splátkách. První (30 %) žadatel obdrží, jakmile odevzdá všechny dokumenty a jsou v pořádku. Druhou splátku (40 %) region udělí v případě, že žadatel na projekt utratil alespoň 50 % oprávněných nákladů a třetí splátku poté, co žadatel odevzdá závěrečné dokumenty.

Pro francouzský region Languedoc-Roussillon představuje informovanost také problém, avšak v jiné souvislosti. Zástupkyně regionu uvedla, že přestože jsou informace k dispozici na webových stránkách, které jsou snadno dostupné, existuje velký časový rozdíl mezi
okamžikem, kdy jsou informace zveřejněny a okamžikem, kdy se o nich místní podniky dovědí. Proto region hodlá opět zavést informační semináře, které se v minulosti osvědčily.

Regiony se shodly na tom, že se často stává, že jednotlivé části regionu nejsou informovány o tom, co se děje v jiných částech. Tak může dojít k tomu, že v severní části regionu by chtělivytvořit projekt, který již byl v jižní části realizován. Region centralizuje všechny projektové žádosti a díky tomu musí napomáhat přenosu informací mezi jednotlivými částmi regionu.

Poslední část semináře byla zaměřena na jednotlivé zkušenosti z projektů v oblasti venkovského rozvoje programu INTERREG IVC a co si může RURACT odnést z programu INTERREG IVC. V programu INTERREG IVC bylo vydáno 12 analytických zpráv a publikací dostupných na www.interreg4c.eu/capitalisation. Jedná se o následující témata:

. srovnávání znalostí IVC projektů
. demonstrování inovativních nástrojů a metodik
. navrhování součinnosti a vazeb s ostatními iniciativami EU
. tvorba tematických politických doporučení
. ověření přidané hodnoty meziregionální spolupráce

V oblasti rozvoje venkova bylo vytvořeno 9 INTERREG IVC projektů a většina z nich se zaměřovala na výměnu zkušeností nebo politik. Do těchto projektů bylo zapojeno celkem 94 partnerů z 23 členských zemí EU a Norska. Jednalo o témata jako podpora podnikání a
malých a středních podniků na venkově, informační společnost a ICT na venkově, zaměstnanost, lidské zdroje či vzdělávání ve venkovských oblastech.

1. Vytvoření integrovaných řešení pro dosažení strategie EU 2020

Chytrá pracovní centra (Morvan, Francie)
V rámci projektu byly přestavěny budovy jatek na kanceláře pro lidi, kteří ztratili práci ve venkovském sektoru. Projekt tak přispěl k podpoře zaměstnanosti regionu.

2. Formulace specializované nabídky pro podnikatele

SOHO SOLO (Gers, Francie)
Specializovaná nabídka pro podnikatele přilákala nové obchody prostřednictvím poskytování podpory podnikatelům.


3. Rozvoj a diverzifikace strategie pro venkovské oblasti

URNATUR (Švédsko)
Malé farmy s obratem 10.000 EUR/rok chtěly zvýšit svůj obrat 10krát. Za tímto účelem farmy vytvořily balíčky pro turisty a podnikatele, kteří tak mohli využít možnosti pořádání konferencí v příjemném a klidném prostředí.

4. Investice do místních a externích partnerství

GOZO (Malta)
Prostřednictvím spolupráce mezi místními službami byl vybudován systém ubytování ve venkovských oblastech, což prospělo místnímu rozvoji.

5. Zkoumání všech typů inovací (4 typy inovací)

. produktové inovace
. procesní inovace: použití nových technik a platforem
. marketingové inovace: zatraktivnění kulturního dědictví pro turisty vyprávěním nejrůznějších příběhů
. organizační inovace: nové veřejné nebo soukromé řídicí modely v oblasti lesnictví

6. ICT jako předpoklad rozvoje venkova

Kulmin (Norsko)
Prostřednictvím otevřeného zdroje bylo zahájeno šíření informací o kulturním dědictví dané oblasti.

7. Zaměření na jednoduchost

Nattitude (Auvergne, Francie)
Projekt byl zaměřen na pomoc vlády s financováním zlepšení ubytování.

Více informací o projektech je možno nalézt na internetových stránkách www.interreg4c.eu a www.ecorys.com.

Seminář ukončili Doede Sijtsma z provincie Gelderland v Nizozemsku, který je zapojen do pracovní skupiny AER zabývající se rozvojem venkova, a Gérard Peltre z Evropského venkovského hnutí. Opět připomněli, že většina regionů je venkovského charakteru. Zároveň  vyzdvihli iniciativu Ruract, díky níž byla vytvořena metodologie pro výměnu příkladů dobré praxe mezi regiony, které si tak nyní mezi sebou mohou předávat zkušenosti. Shodli se na tom, že čím je výměna lépe připravena, tím bude úspěšnější. V závěru také zaznělo, že je
potřeba vytvořit integrovanější přístup mezi službami, které by měly být více zaměřeny na venkov. Bude také třeba najít nová řešení v otázkách ochrany biodiverzity a udržitelného rozvoje.

Zapsala:
Bc. Petra Zmeltová, OK4EU Brusel