Svátek má Taťána
Všestranně podporujeme nestátní neziskové organizace z Olomouckého kraje a pomáháme jim. Vytváříme trvalý prostor pro komunikaci a spolupráci neziskovek mezi sebou i vůči jiným sektorům společnosti.

Přehrada na Bečvě být nemusí. Ideální variantou je boční poldr

BečvaUnikátní tok řeky Bečvy má být přerušen Vodním dílem (přehradou) Skalička. O existenci poldru se v  území mezi Hranicemi na Moravě a Valašským Meziříčím uvažuje už dlouhodobě, ale prakticky ze dne na den byl změněn poldr na přehradu. Stát již začal vykupovat pozemky, přestože samotná přehrada není jediným řešením protipovodňových opatření.

Skupina ekologických organizací a odborníků z univerzit – Spojená Bečva – v pondělí 16. ledna na Univerzitě Palackého v Olomouci představí alternativní variantu bočního poldru, která by tak zachovala bez překážek tok poslední štěrkonosné řeky u nás, na jejímž toku nestojí přehrada. Pozvánka a bližší informace ke stažení.

Přehradu na toku Bečvy může nahradit boční poldr. Ten má stejnou kapacitou jako navrhovaná přehrada a při případných povodních tak zadrží stejné množství vody. Na rozdíl od přehrady minimalizuje zásahy do ochranářsky významných území včetně Evropsky významné lokality (EVL) Hustopeče – Štěrkáč a také více zachovává stávající rekreační oblast u Hustopečí nad Bečvou.

Řeka Bečva je poslední štěrkonosnou řekou v České republice, která nebyla dosud přehrazena velkou přehradou. Přestože veřejnost může štěrkové nánosy v řece vnímat jako něco běžného, je důležité si uvědomit naprosto odlišný charakter chování řeky v průběhu povodní. Během povodňových stavů řeka přetváří svou energii v pohyb štěrků a tím se její „síla tlumí“. Pokud bude pohyb štěrků během povodní přerušen, zvýší se eroze níže pod přehradou. Řeka začne hledat nová místa, kde nabrat ztracený štěrk, a začne se zahlubovat. Zahloubená řeka způsobí snížení hladiny podzemních vod (vysychání studní), poškození břehů a staveb na řece (mosty, silnice, jezy, stavby na březích). Umělé bagrování a převážení štěrků pod přehradu, jak jej navrhuje Povodí Moravy, není ekonomicky dlouhodobě udržitelné řešení, navíc finančně náročné.

 „Výstavba velkých vodních děl je v posledních letech kriticky vnímána po celém civilizovaném světě. Skutečně nás podobná díla ochrání před povodněmi a suchem? Domnívám se, že tento koncept již neplatí. Krajina pod velkými vodními díly naopak vodu ztrácí. Jako geomorfolog zabývající se řekami vidím další riziko v zahlubování koryt pod přehradami, které omezují transport štěrků a tím urychlují hloubkovou erozi v korytech. A právě tento proces urychluje vysychání krajiny a akceleruje riziko povodní,“ říká k záměru výstavby přehrady Jan Hradecký, děkan Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.

Jedinečný je nejen samotný tok, ale i okolní příroda mezi obcí Skalička, Hustopečemi nad Bečvou a Valašským Meziříčím. Štěrkové nánosy meandrujícího toku Bečvy jsou jednou z posledních lokalit kriticky ohrožené rostliny židoviníku německého (Myricaria germanica (L.) Desv.) nebo ptačích druhů pisíka obecného a kulíka říčního, okolní lužní lesy vyhovují jedné z největších populací evropsky chráněného brouka lesáka rumělkového na území ČR. Na podmáčených loukách v okolí obce Skalička bývají vidět i u nás už poměrně vzácné čejky chocholaté.

„Významným fenoménem Bečvy je výskyt kolmých hlinitých břehů, kde je v současné době zřejmě největší česká kolonie břehule říční hnízdící tímto původním způsobem. Za zmínku určitě stojí i pravidelné a početné hnízdění ledňáčka říčního, v roce 2016 zde poprvé zahnízdila i vlha pestrá,“ doplňuje Josef Chytil, předseda Moravského ornitologického spolku.

Obce v okolí chystané přehrady se k záměru staví neutrálně nebo pozitivně. Kromě osady Kamenec totiž nemusí dojít k významnému vystěhovávání a bourání domů na jejich území a navíc stát garantuje velmi štědré finanční ohodnocení pozemků na území přehrady. V prostoru poldru by ale bylo možné – ač omezeně – i nadále na pozemcích hospodařit. Obce by tak mohly získávat nějaké prostředky z hospodaření na pozemcích do vlastního rozpočtu dlouhodobě namísto jednorázové finanční náhrady. Vše je navíc zakrýváno iluzí o zvýšení rekreačního potenciálu místa.

„Přehrada Skalička má přinést zvýšení rekreačního potenciálu místa.  Zaplavený prostor ale bude mít tvar spíše „mělkého rybníku“, protože celé území se nachází v rovinatém terénu. I při minimálním vypouštění bude klesat hladina budoucí přehrady o desítky délkových metrů (pokles hladiny o půl metru výškových může v některých místech způsobit ústup hladiny nádrže o deset metrů). Místo vodácky atraktivní řeky k rekreaci zbydou pláže plné bahna a komárů. Navíc místo je již dnes rekreačně využíváno v místech bývalých štěrkopískových dobývacích prostor, kde vznikla veřejnosti přístupná jezera,“ dodává Barbora Hertlová z Hnutí DUHA Olomouc.

Bližší informace o problematice přehrady vs. bočního poldru Skalička na www.spojenabecva.cz

[Tisková zpráva Hnutí DUHA Olomouc,10.1. 2017, Olomouc]